Ergonomie v interiéru

Autor: Ing. Iva Bastlová DiS.

Slovo ergonomie slýcháme kolem sebe v souvislosti s různými produkty i bytovým zařízením celkem často. Co však přesně znamená, kde má původ a proč je tak důležitá? To vše zjistíme na následujících řádcích.

CO JE ERGONOMIE?

Když si zadáme do vyhledávače slovo „ergonomie“, přečteme si například na Wikipedii, že slovo pochází z řeckých základů „ergon“, tedy práce, a „ nomos“, což znamená zákon či pravidlo. Jen pro zajímavost: tento pojem poprvé použil polský vzdělanec Wojciech Jastrzebowski již v roce 1857. Pro ergonomii byla dokonce ustavena i Mezinárodní ergonomická asociace (IEA), která navrhla přesnou definici, jež zní: „Ergonomie je vědecká disciplina založená na porozumění interakcí člověka a dalších složek systému. Aplikací vhodných metod, teorie i dat zlepšuje lidské zdraví, pohodu i výkonnost. Přispívá k řešení designu a hodnocení práce, úkolů, produktů, prostředí a systémů, aby byly kompatibilní s potřebami, schopnostmi a výkonnostním omezením lidí.“ Tato problematika se dokonce stala vědním oborem, který využívá poznatky humanitních věd – hlavně psychologie práce, fyziologie, hygieny práce, antropometrie, biomechaniky a samozřejmě také technických věd. Přívlastek ergonomický tedy znamená přizpůsobený ergonomickým požadavkům, a to zejména vhodnými rozměry a tvary nástrojů apod. Tato věda je v současné době nejvíce využívána při pracovních procesech, ale velký význam má i v zařizování interiérů, elektronice, automobilovém průmyslu, ale i v dalších jako jsou sportovní potřeby, hračky, kuchyňské a koupelnové vybavení a podobně.

POHLED DO HISTORIE
Kořeny ergonomie sahají v podstatě až do období prvopočátků člověka. Vývoj této vědy probíhal paralelně s rozvojem lidstva. Člověk se vždy snažil přizpůsobit pracovní nástroje svým schopnostem a potřebám. V prvotních snahách šlo především o přizpůsobení používaných nástrojů tvaru ruky, obydlí lidskému tělu a podobně. Zmínky o myšlenkách ergonomie nalezneme již v učebnici Leonarda da Vinciho na přelomu 15. a 16. století. Významnou osobnost této vědy však představuje méně známý Frederic W. Taylor, který definoval již v roce 1886 tento princip: pro maximální pracovní výkony je nutné upravovat také pracovní prostředí a režimy. Dalším milníkem bylo meziválečné období 20. století. V této době se rozvinula psychotechnika, jež se zabývala zkoumáním psychologických vlastností člověka, na jejichž základě lze uskutečňovat výběr pracovníků pro určité profesní obory. V této souvislosti se začala rozvíjet také psychologie práce a vzrostl zájem o studium pracovního prostředí a bezpečnosti práce. Bylo již známo, že s pracovními podmínkami úzce souvisí i psychická stránka člověka a je nutné se jí bezpodmínečně zabývat. Do té doby se této oblasti téměř nikdo nevěnoval. Druhá světová válka měla paradoxně největší vliv na rozvoj ergonomie. Zapříčinila to velká nehodovost letadel. Jejich konstruktéři začali přemýšlet nad tím, proč řízení letounu dělá potíže nezkušeným nováčkům. V jednom období války bylo totiž na straně spojenců ztraceno dokonce více letadel v důsledku chyb pilotů než při bojových akcích nepřítele. Odborníci nehledali příčinu pouze v lidech, ale zaměřili se na to, jak lze složitý stroj zkonstruovat tak, aby se jej nováčci naučili co nejrychleji a nejefektivněji ovládat. Důkladnou analýzou práce pilotů dospěli k tomu, že musí změnit ovládací prvky, aby vyhovovaly lidské přirozenosti, což doposud též nikdo neřešil. Tím byly v podstatě položeny základy této vědecké disciplíny. Po skončení druhé světové války se i nadále rozvíjelo studium systému člověk – stroj a jeho prostředí, protože vojenský i jaderný průmysl kladly vysoké požadavky na minimum ztrát způsobených lidskými chybami. Kromě zbrojení se ergonomie rozvíjela i díky rozvoji astronautiky. Jako vědní obor existuje ergonomie přes 60 let. Její zrod se spojuje s rokem 1949, kdy byla založena anglická společnost Ergonomics Research Society, a s rokem1957, kdy vznikla americká společnost Human Factor Society. Obě společnosti spolu se Societé d´Ergonomie Francaise pak iniciovaly vznik Mezinárodní ergonomické společnosti International Ergonomics Association (IEA), o které jsme se již zmiňovali. Ta v současné době sdružuje mnoho národních společností, včetně České ergonomické společnosti.

ERGONOMIE V OBYTNÉM PROSTORU
Jak již bylo řečeno, původ ergonomie jako vědy je spojen hlavně s pracovní efektivitou. Teprve později se začaly získané znalosti využívat v civilním životě – tedy i v zařizování obytného a veřejného prostoru, a dalo by se říci i na všem, co nás obklopuje a co nám může usnadnit život. V soukromém interiéru můžeme hovořit o ergonomii již při rozmístění místností. Toaleta by měla být co nejblíže u vstupu. Kuchyně a spíž, kam ukládáme nákup, musí být také od vchodu dobře dostupná. Soukromé místnosti, jako je ložnice co nejdále. Vše vychází z provozu domácnosti a jejích potřeb. Návaznosti jednotlivých místností a hlavně komunikační zóny jsou dalším důležitým prvkem. Pozor si musíme dát i na výběr dveří – pravých, či levých, nebo nejpraktičtějších posuvných. Berte zřetel i na výběr oken – dosah na kliku a také na výběr podlahové krytiny. Protiskluzová krytina rozhodně sníží riziko úrazu. Opomenout nesmíme ani dostatečné osvětlení a volbu barev. Barevné kontrasty opět sníží riziko úrazů, hlavně u osob se zrakovými problémy či seniorů. Pro dobrý pocit z prostoru musíme brát v úvahu v podstatě vše.

ERGONOMIE NÁBYTKU A DALŠÍHO BYTOVÉHO ZAŘÍZENÍ
Nábytek výrazně ovlivňuje provoz domácnosti, pohodlí, vztahy mezi lidmi a míru toxicity prostředí, také fyziologickou pohodu a relaxaci člověka. Špatná konstrukce, nevhodné materiály, nekvalitní opracování a další detaily mají za následek vliv na vznik zdravotních problémů. Ergonomie je zásadní při výběru lůžka a matrace. Totéž platí o sedacím nábytku – musí plně respektovat potřeby a zaručovat pohodlí. Další bod představuje tvar nábytku – oblé prvky jsou samozřejmě mnohem vhodnější. Například kulatý stůl s centrální nohou snižuje riziko drobných úrazů. Také všechny vystouplé detaily – jako jsou například úchytky – mohou zapříčinit zranění nebo jeho následek znásobit. Proto je mnohem vhodnější, a dnes i módní, nábytek bez úchytek. V podstatě jde o celkové proporce i o nejmenší detaily, které zvyšují pohodlí a usnadňují veškeré činnosti.

SPECIFICKÁ OBLAST – KUCHYNĚ
O ergonomii během vaření toho bylo napsáno celkem dost. Když hovoříme o této vědě, zmínit zde musíme „pracovní trojúhelník“, který poprvé v historii aplikoval Henry Ford ve svých výrobních halách, aby zefektivnil činnost pracovníků v malém prostoru při dokončovacích pracích na vozidlech. Fordův patent převzal architektonický tým univerzity v Illinois a přijal ho jako univerzální metodu pro řešení kuchyně. Pracovní trojúhelník v kuchyni je postaven na ideální vzdálenosti mezi třemi hlavními body této místnosti – dřezem, varným centrem a chladničkou. Jak správně sestavit pracovní trojúhelník:
– Délka každého ramene trojúhelníku by se měla pohybovat v rozmezí od 122 do 274,5 cm.
– Celkový obvod trojúhelníku by neměl klesnout pod 366 cm a překročit 793 cm.
– Každé pracovní stanoviště opatřete menší pracovní plochou.
– Do pracovního trojúhelníku by neměla zasahovat žádná průchozí ulička.

SPECIFICKÁ OBLAST – KANCELÁŘ
Zde je klíčový výběr správné pracovní židle, která má tvarem sedáku sedícímu napomoci, aby seděl vzpřímeně, a předcházet tak křivení páteře. Zde se často používá pojem dynamické sezení, jež člověka vybízí k pohybu a nenechá jej v ustrnulé poloze. Oblast ergonomie je ovšem ještě širší, pro optimalizaci práce s počítačem stanovuje například vhodný maximální počet pohybů při ovládání klávesnice a zabývá se i uspořádáním prvků na obrazovce. Některé klávesnice jsou
dokonce ergonomicky tvarované a zajímavostí je i tzv. ergo hrana pracovních stolů, která je mírně zkosená a měkčí, a tak snižuje riziko syndromu karpálního tunelu.

ZÁVĚREM
I když by se zdálo, že ergonomie je již věda často používaná a zavedená, není tomu tak. Nadále jsou tyto principy nedoceňovány a ergonomické laboratoře či jednotliví specialisté fungují spíše v zahraničí, a to jen v některých velkých či
významnějších podnicích. V měřítku České republiky je situace několikanásobně smutnější. Módnost a různé výstřelky jsou na trhu z mnoha pohledů upřednostňovány oproti ergonomickým detailům, které nemusí být často tak líbivé. Věřme však v lepší zítřky a návrat ke kořenům, kdy pohodlí a nevědomá ergonomie hrály první housle.



zpět na seznam