Navrhování interiérů – věc „snadná“?!?

Autor: Ing. arch. Lubomír Končinský

...Být dřevem je vysoké a skvostné poslání, neboť to znamená být hladký, teplý v barvě, příjemný na hmat, všelijak pruhovaný a žíhaný, lesknout se v pokoji a zrovna mluvit...
Citát z knihy Karla Čapka Věci kolem nás.

V době bratří Čapků se výrazně změnil názor na navrhování a zařizování interiérů.Velký podíl na tom měla skutečnost, že si běžný člověk mohl koupit jednotlivé kusy nábytku a sestavovat je k sobě. S tím souvisí tehdejší vysoce aktivní poradenská a vzdělávací činnost, jak nábytek sestavovat, jak ladit jednotlivé typy k sobě tvarově i barevně a jak interiér dotvořit doplňky. Rady a porady se šířily nejen osobním jednáním s architekty výrobních firem, ale i publikační činností pro odbornou i laickou veřejnost.
Vznikl tak nový obor interiérová tvorba, který v dnešní době neřeší jen sestavení jednotlivého nábytku, ale i druhy podlah, stěn a stropů, typy osvětlení, stínění, topení, větrání, druhy textilního vybavení a celkové barevné pojetí. Do tohoto soupisu nutno přidat především řešení funkčnosti interiéru, hygienu prostředí, komunikační trasy, ozvučení, zabezpečení a další současnou techniku pomáhající pohodnému obývání interiéru. Bohužel i v dnešní době je navrhování interiéru dost často to poslední, na co sestavební obory soustřeďují. Vznikají tak dveře v rohu místnosti, stoupačky uprostřed stěny, okna přesahující příčku z jedné místnosti do druhé, kuchyně do konkávního rohu, postele přímo pod oknem apod. Doporučuji proto každému před zařizováním interiéru se poradit, nebo si nechat udělat návrh od interiérového odborníka. Je pravda, že ne každý, kdo se prohlašuje za interiéristu, je dosti zkušený.
Nechte si proto ukázat jeho tvorbu, a pak se teprve rozhodněte, zda jej oslovíte. Pro kvalitní vzdělání interiéristů jsou v České republice vysoké a především Vyšší odborné školy i střední školy. Ty nejstarší s dlouhou tradicí jsou v Bystřici pod Hostýnem, Volyni, Praze, Brně a na dalších místech. Jedna z nejstarších je v Praze pod současným názvem Vyšší odborná škola uměleckoprůmyslová a Střední uměleckoprůmyslová škola v Praze 3, která letos slaví 95. výročí založení. Datum založení připadlo na 7. říjen 1921. V té době Praha končila po obvodu Vinohrady, Nusle, Smíchov a ze severu Dejvice, Holešovice, Libeň a Žižkov. Mladá Československá republika se osamostňovala nejen na politické mezinárodní úrovni, ale i po hospodářské stránce. V době Rakouska-Uherska se střední a vysoké odborné vzělaní soustředilo v Rakousku, především ve Vídni. Vrátíme-li se k SUPŠce, jak tuto školu celé generace studentů nazývají, vznikla v provizorní budově blízko Václavského náměstí. Založení si vyžádala situace truhlářských, čalounických a nábytkářských firem, které si potřebovaly vychovat vedoucí odborníky pro své provozy. Od začátku zde působili špičkoví odborníci a skvělí učitelé; kromě prvního ředitele arch. Františka Bubna například Karel Havránek, Ing. Václav Kojecký, arch. František Novák, Karel Rubík,arch. František Vahala, Václav Zitta, arch. Ladislav Bartoníček, ak. mal. František Trella, ak. soch. František Kment, ak. soch. Damián Pešan a řada dalších, kteří škole vtiskli ráz vzdělávací instituce celostátního významu.
Významnou úlohu zde jistě sehrál vliv výmarského Bauhausu, z jehož programu škola převzala to zásadní – myšlenku neoddělitelnosti kvalitního umění od kvalitního řemesla. Hned v počátku svého vzniku se škola proslavila svým interiérem ředitelny vystavené v Československém pavilonu na světové výstavě v Paříži. Tehdy byla ohodnocena cenou Grand Price a o komplet projevil zájem sám Rothschild pro svou ředitelnu. Jistou změnu přinesla léta po druhé světové válce, kdy škola přestala přijímat pouze vyučené řemeslníky, jak tomu bylo v letech předválečných, a stala se po několika více či méně užitečných reorganizacích školou střední, od roku 1954 s maturitou. V tomto období byly postupně zaváděny nové obory, které rozšiřovaly působnost školy do dalších oblastí uměleckého průmyslu, týkající se bytového interiéru, (aranžérství, výstavnictví, tvorba hraček, užitá malba, propagační grafika, scénografie).
V 60. letech škola svými pracemi reprezentovala republiku na výstavě v německém Mannheimu, v belgickém Gentu a v Afghánistánu. V 70. letech se prezentovala v NDR, Montrealu (Kanada), Kalkatě (Indie) atd. V té době zde učili pod vedním ředitele Vodičky a zástupce ředitele Pecla profesoři Robenková, Křížková, Pokorná, zvaná Partizánka, František Dvořák, Karel Lukeš, Markup, O. Sukup, K. Kratochvíl, J. Šácha, A. Čelechovský, A. Kulman, Fr. Sobol, Q. Fojtík, O. Skalík, O. Lajsek, V. Kubát a mnozí další. Seznam absolventů školy od jejího založení po dnešek obsahuje přes deset tisíc jmen.
V roce 1996 byly zřízeny dva obory vyššího odborného pomaturitního vzdělávání – design herních předmětů a řezbářství a restaurování dřeva. Název školy se změnil na Vyšší odbornou školu uměleckoprůmyslovou a Střední uměleckoprůmyslová školá, ale stále se jí říká SUPŠka nebo Žižkárna. V roce 1998 byl k vyšší odborné škole přidán třetí obor – malba a přidružené techniky a v roce 2007 čtvrtý obor – interiérová tvorba.

V současné době je na střední škole osm oborů zakončených maturitou:
- design nábytku a interiéru,
- tvorba nábytku a interiéru,
- scénografie,
- řezbářství a produktový design,
- tvorba pro děti,
- výstavní a prostorový design,
- užitá malba,
- propagační grafika.
I dnes se škola svými pracemi a studenty reprezentuje ne jen v Čechách, ale i na mezinárodní úrovni. V rámci výměnných stáží komunikuje s těmito zeměmi, kde i vystavuje: v Německo, Francie, Rakousko, Portugalsko, Finsko, Švédsko, Polsko. Rovněž jezdí se studenty na mezinárodní veletrhy nábytku a výstavy výtvarných děl po celé Evropě. K jejímu výročí bude v celé škole otevřena výstava pro veřejnost, a to od poloviny října 2016. Přesné datum a doba trvání budou uveřejněny na stránkách školy. 

¨www.sups.cz.

 



zpět na seznam