Vybíráme nejen intuicí

Autor: Compo

Výběr potahové látky na čalouněný nábytek není jen otázkou vzhledu. Je zde i řada dalších hledisek, která běžný uživatel a často ani interiérový designér nezná. Na ně jsme se zeptali specialisty pana Martina Surového ze společnosti Compo Praha, který se v tomto oboru pohybuje již 16 let.

Barva a dekor potahu jsou rozhodující. Často najdeme několik velmi podobných typů látek. Podle čeho se dále rozhodnout?

Speciálně u nás v ČR jsou zákazníci velmi zaměřeni na oděr látky, tzv. test oděru Martindale. Tato metoda zjišťuje, jak rychle se u látky začne viditelně odírat vlas (resp. přetrhávat). Laboratorní zkouška probíhá za přesně stanovených podmínek, kdy se vystřihnou 4 stejně velké vzorky z různých míst látky. Ty se potom pod specifickým tlakem krouživými pohyby otírají o plátěnou podložku. Proto se hodnota udává v počtu otáček. Laborantka zpočátku zkoumá změny po 500 otáčkách, po 1000 , po 2000 a, později po každých 5000. Výsledkem je průměr z hodnot všech zkoušených vzorků. Většinou je údaj uveden přímo na vzorníku látky a platí, že čím vyšší číslo, tím lépe. Já si však nemyslím, že by to měl být jediný argument pro koupi látky. Setkal jsem se již mnohokrát s látkami, které měly vysokou oděruvzdornost, ale zaostávaly v jiných parametrech. Pro laika není snadné posoudit některé další důležité vlastnosti, proto by měl kvalitu řešit především prodejce. Jedná se např. o světlostálost, žmolkování, pevnost látky v tahu, její flexibilitu (aby se po čase nevytahovala), tzv. posuv nití ve švu, odolnost proti otěru apod. Další důležitou vlastností látky je její praktičnost neboli snadná údržba. Z těchto důvodů zařazuji do prodejních kolekcí pro náš trh téměř výhradně látky s tzv. nešpinivými úpravami.

Často se také setkáváme s údajem, který vyjadřuje gramáž. Od jaké gramáže může být látka použita na potah?

Gramáž není dle mého názoru až tak důležitá a určitě nesouvisí prvoplánově s kvalitou materiálu. Existují velice lehké a tenké polyesterové látky s vysokou odolností, a naopak látky s vysokou gramáží mohou být velice „choulostivé“, např. jemné žinylky, které jsou vždy silné a mohou mít i vysokou gramáž. Je zde důležitý také psychologický moment, kdy zákazník vybírá látku „na omak“. Každý laik, když má v ruce velmi tenkou látku, se zalekne, že „to nic nevydrží“, a raději sáhne po silnějším materiálu, který působí věrohodněji. Proto se některé velmi kvalitní, ale tenké materiály podlepují např. netkanou textilií.

Veřejné interiéry si žádají i další specifika, s čím se ve své praxi nejvíce setkáváte?

Jestliže má být látka použita pro veřejný prostor, měl by se zákazník řídit vyhláškou, která stanovuje přesné požadavky. Například hotely by měly mít od určité velikosti (dle počtu lůžek) ve svých pokojích nehořlavé potahovky, záclony a závěsy. Takováto pravidla jsou závazná i pro kina, divadla, restaurace a kavárny atd. Další faktor je výše zmiňovaný „oděr“. Pro tyto prostory zákazníci požadují Test Martindale min. 40 tisíc otáček. Často se ale setkáváme i s požadavky od 100 000 otáček.

Nehořlavé látky jsou tedy přímo z výroby, nebo můžete zajistit i na některé typy následnou impregnaci?

Možné jsou obě varianty. Některé látky jsou vyráběny rovnou z nehořlavých vláken a potom není co řešit. Jejich výhodou je dostupnost v metráži. Takovýchto látek je ale omezený výběr. Pokud jde o větší množství látky (alespoň 50 m), což je pro zmiňované prostory samozřejmostí, pak může být téměř jakákoli potahovka naimpregnována nehořlavou úpravou dodatečně. Jedná se o nástřik, který je aplikován tak, aby se vzhled materiálu a jeho užitné vlastnosti nezměnily.

Důležité je také složení textilie, má to nějaká specifika?

V dnešní době se pro výrobu převážné části potahových materiálů používá hlavně polyester v mnoha modifikacích, má vysokou odolnost proti oděru a na omak je příjemnější než bavlna, která se dnes často používá spíše „uvnitř látky“ na osnovní vlákna. Má-li látka vypadat luxusněji a jít trochu do lesku, je možné zvýšit její atraktivitu přidáním akrylu či polyakrylu nebo dražší viskózy. U látek obsahujících velké procento viskózy je nutné brát zřetel na prací symboly uvedené na látce. Většinou se takovéto látky musí čistit pouze chemicky, protože jim styk s vodou vadí – technicky ztrácejí pevnost, vizuálně – zůstávají fleky po vodě. Dále bývá na látkách uveden PAD – polyamid, což je vlákno velice odolné proti trhání a odření. Rámcově lze říci, že klasické přírodní materiály jako bavlna, nebo dokonce vlna se používají ve velmi malém množství a spíše kvůli zákazníkům vyhledávajícím přírodní materiály.

Je důležitá také vazba textilie? Jaké se na potahové látky nejčastěji používají?

V našem oboru bych látky rozdělil na 3 základní skupiny: tkaniny, pleteniny a flocky. Tkaní probíhá na tkalcovských stavech a princip je velmi jednoduchý. Nekonečnými osnovními vlákny tvořícími délku textilie se příčně protahují vlákna, kterým se říká útek. Existuje mnoho druhů vazeb založených na různém typu „provazování“ obou soustav vláken. Takto se vyrábějí jednoduché textilie, např. žinylky a žakáry. Látky pletené jsou vyráběny na tzv. pletacích strojích, kde jsou vlákna relativně složitým způsobem provázaná díky velkému počtu pletacích jehlic, jejich výhodou je větší pružnost než u tkaných látek. Flocky jsou materiály, kterým se dříve u nás říkalo mikroplyše. Technologie výroby je velice složitá a náročná. Na světě je jen několik významných továren, které umějí tyto látky kvalitně vyrábět. Zde se používá jako základ pevná – nosná tkanina, na níž je nanesena vrstva lepidla. Ve výrobní lince jsou elektrostaticky přitahována drobná syntetická vlákna k látce tak, aby se uchytila v lepidle. Tyto materiály bývají extrémně odolné proti oděru. Je třeba dát pozor, aby nepřišly do styku s čisticími prostředky, které obsahují chemická rozpouštědla, ta mohou narušit lepidlo. Tyto materiály by se měly čistit jen vodou nebo roztoky s neutrálním mýdlem.

A co výška vlasu – má také vliv při výběru?

Tady se od praktických vlastností dostáváme spíše k estetickému vnímání, které je velice individuální. Na trhu je mnoho jednobarevných hladkých látek, jejichž vlas reaguje na jakýkoli dotyk a jehož směrování ovlivňujete pouhým hlazením látky, takže látka „kreslí“. Nebo látky, nejčastěji žinylky obsahující viskózu či akryl, mohou na první pohled působit atraktivněji, luxusněji, ale časem v namáhaných místech, kde vlas používáním nejvíce slehne, dochází k viditelným změnám. Tato místa se potom více lesknou (zejména u tmavších barev) a to některým zákazníkům může vadit. O takové látky je třeba pravidelně pečovat čištěním, aby vlas neslehával a nevytvářel viditelné mapy. Jestliže již předem vím, že se o potahový materiál nechci příliš starat, a přesto chci látku s vlasem, pak je nejlépe vybrat 100% polyester, který je matnější než akryl a slehnutí vlasu na něm není tak patrné.

Děkujeme za rozhovor!



zpět na seznam