Je smyslem umění zdobit?

Proč si lidé koupí drahou pohovku nebo designové svítidlo, a pak nechtějí investovat ani desetinu částky do uměleckého díla? Bojí se, že vyhodí spoustu peněz za něco, čemu nerozumějí, nebo si myslí, že plakát ze supermarketu „udělá v bytě stejnou práci“? Co na to říká historik umění a ředitel Institutu bytového designu Petr Tschakert?

MÁ VŮBEC SMYSL DEKOROVAT INTERIÉR UMĚLECKÝMI DÍLY?
Celé generace před námi věděly, že umění je v poměru k interiéru něco jako šperk ve vztahu k ženě. Jestliže si ho neoblékne, určitě nebude ošklivá…, ale podvědomě bude cítit, že by se s jejím vzhledem rozhodně dalo ještě něco dělat. Až na několik výjimek (např. sakrální umění) bylo smyslem umění většinou zdobit – dekorovat. Paralela se šperkem tedy není náhodná. Briliantový náhrdelník zdobí a zároveň je dobrou investicí – a s uměním je to stejné.

MYSLÍTE SI, ŽE UMĚNÍ LZE S INTERIÉREM PROPOJIT TAK, ABY BYLO JEHO NEODDĚLITELNOU SOUČÁSTÍ?
Proč ne? Pevnou součástí „interiéru“ byly už pravěké malby v jeskyni Altamíra, stejně jako fresky nebo vitrážová okna v mnoha kostelech, a to až do 20. století. Ani dnes se každý neomezuje pouze na obraz nebo volně stojící sochu. Mnozí výtvarníci spolupracují s architekty a ti pak jejich interiéry dotvářejí přímo na místě. V současnosti se však nejedná o nástěnné malby, ale o pískovaná skla, motivy leptané do plechu nebo řezané z kusu plastu.

MĚL BY SE NOVÝ INTERIÉR PŘIZPŮSOBOVAT OBLÍBENÉMU UMĚLECKÉMU DÍLU, NAPŘÍKLAD DOMINANTNÍMU OBRAZU, ČI NIKOLI?
Interiér se musí podřídit čemukoliv, co milujeme. Je tu pro nás, nikoliv naopak. Proč by při jeho projektování neměl být zohledňován například oblíbený obraz? Abych nechodil daleko, ačkoli mám rád abstrakci, doma mi visí i klasický olej z 19. století s motivem rozbouřeného moře. Jedna z babiček mi ho kdysi pověsila do dětského pokoje a já ji za to dost dlouho z duše nenáviděl. Vedle plakátu skupiny Scorpions vypadal jako pěst na oko. Dnes jsem rád, že jsem pro něj našel místo. Připomíná mi, že moje puberta nebyla o nic klidnější než to moře, vzpomenu si při něm na babičku… a mám ho rád.

MĚL BY UMĚLECKÁ DÍLA VYBÍRAT POUZE MAJITEL INTERIÉRU, DESIGNÉR, NEBO JE LEPŠÍ SI PŘIZVAT I NĚKOHO NA POMOC?
Chce-li majitel nebo designér vybírat umělecké dílo jen jako dekoraci, mohou ho samozřejmě hledat sami, ale kdyby mělo být zároveň investicí, určitě se bez odborníka neobejdou. Odhadnout potenciál uměleckého díla totiž nezaručuje dokonce ani vysokoškolské vzdělání v oboru dějin výtvarného umění (to je pouze nutný předpoklad), ale nezbytný je zejména soustavný přehled a sledování trhu s uměním, a to kontinuálně po velmi dlouhou dobu.

JAKÝ MÁTE NÁZOR NA PLAGIÁTY?
Když vidím v supermarketech takové ty prefabrikované tisky na plátně s námětem zapadajícího slunce, které nám šeptají do ucha: „Budu se u tebe doma ze všech sil snažit tvářit, že jsem originál“, přemýšlím, proč prodej něčeho podobného není trestný čin za devastaci vkusu. Celou dobu tady hovoříme o umění jako o něčem vznešeném a ono to pak vypadá, že musí být i drahé. To je nesmysl. Výše zmíněný prefabrikovaný tisk stojí tři až pět tisíc a je to kýč jak bič. Originální kresbu mladého autora můžete pořídit už za pět stovek. Původnost, tedy originalita, je podstatou umění. Jestliže tuto vlastnost hodíte za hlavu, je to v interiéru hodně vidět.

www.i-b-d.cz

 



zpět na rozhovory